Novela zákona o rodině poslance Staňka

Posílením institutu střídavé péče chce pan poslanec Staněk pomoci odstranit v české společnosti anomální stav spočívající v nepřirozeně vysokém procentu dětí, které jsou po rozchodu rodičů svěřeny matkám.

Jak tyto organizace argumentují? Především zájmem dítěte. Tento pojem však není nikde definován. Je abstraktní a pod ním si může každý představit co se mu hodí. Někteří psychologové na stranách těchto ženských spolků tvrdí, že střídavá péče není dětem prospěšná.
Ponechám-li stranou fakt, že ti to kritici nemají téměř ve 100% případech se střídavou péčí žádnou zkušenost (nemohou mít, tak málo je rozšířená), tak se musím ptát, jakou lepší alternativu, než střídavou péči dítě po rozvodu rodičů má. Podle českých soudů je to v 90% případů výlučná péče matky. Otec je zde z výchovy vyloučen.
V tomto ohledu jsou zajímavé poznatky ze zahraničí. Průzkumy zde prováděné hovoří jednoznačně o negativních důsledcích svěření dítěte do výlučné péče matky, při kterých je pro děti:
Věčným průvodcem sporů o děti i termínem použitým v novele je "zájem dítěte". Tento pojem však není nikde definován. Je abstraktní a pod ním si může každý představit co se mu hodí. Někteří psychologové na stránkách ženských spolků tvrdí, že střídavá péče není dětem prospěšná. V názorech psychologů i výkladu pojmu zájem dítěte jsou však velké rozdíly.
.
Ponechám-li stranou fakt, že kritici střídavé péče s ní nemají téměř žádnou zkušenost (nemohou mít, tak málo je rozšířená), musím se ptát, jakou lepší alternativu, než střídavou péči dítě po rozvodu rodičů má. Podle českých soudů je to v 90% případů výlučná péče matky. Otec je z výchovy vyloučen.
.
V tomto ohledu jsou zajímavé poznatky ze zahraničí. Průzkumy zde prováděné hovoří jednoznačně o negativních důsledcích svěření dětí do výlučné péče matky, při kterých je pro děti:
.
5 x větší pravděpodobnost, že spáchají sebevraždu
32 x větší pravděpodobnost, že utečou z domova
20 x větší pravděpodobnost, že budou trpět poruchami chování
14 x větší pravděpodobnost, že se dopustí znásilnění
9 x větší pravděpodobnost, že nedokončí školu
10 větší pravděpodobnost, že upadnou do závislosti na drogách
9 x větší pravděpodobnost, že skončí v převýchovném domově
20 x větší pravděpodobnost, že skončí ve vězení
.
Naproti tomu děti, vychované ve společné nebo střídavé péči odděleně žijících rodičů vykazují v těchto atributech výsledky téměř totožné s dětmi z úplných rodin.
.
Jakkoliv je pro mnoho dospělých lidí těžko představitelné střídání se coby dítě u obou rodičů, je třeba tento stav srovnat se situací, kdy by o jednoho milovaného rodiče přišli. Nařízení střídavé péče není jen logickým uplatněním práva dítěte na oba rodiče v situaci, kdy se oba rodiče nedokáží dohodnout, ale také pákou ke zlepšení komunikace rodičů a uklidnění sporů, které během rozvodu eskalují. Střídavá péče je také vhodná pro rodiče. Je pohodlná. Při týdenním střídání si rodič zvládne odpočinout, zařídit si potřebné věci, věnovat se práci či partnerovi a na další týden s dítětem se připravit a lépe si ho užít, být ještě lepším rodičem.
.
Ne, nehoruji zde pro zájem rodiče. Z vlastní zkušenosti vím, že střídavá péče dětem vůbec nevadí.  Potvrzují to i jiní rodiče se střídavkou, většinou ženy, se kterými jsem se setkal. Děti nestřídají neznámá prostředí, nestěhují se. Mají prostě dva domovy a stále ty stejné blízké lidi. Nejde jen o zachování obou důležitých výchovných vzorů, ale také kontaktů se širší rodinou. Při výlučné péči u matky neztrácí dítě jen otce, ale často také babičku a dědu. A oni ztrácejí vnuka vnučku. Dítě má právo znát svou rodinu.
.
Otcové, kteří usilují o rozšíření a propagaci střídavé péče nejsou osamělými domácími násilníky a nepřátelé všech žen, jak se je snaží ve společnosti některé ženské spolky prezentovat. Chceme dát svým dětem to, co děti očekávají a na co mají právo. Chceme naše děti vychovávat. Když ne společně se ženami, tak alespoň střídavě.
Já svůj boj pro syna o střídavku prozatím vyhrál. Synovi je šest let a střídáme se v jeho péči už 3 roky. Střídavá péče prospěla nám rodičům a především synovi. Zajímavé je, že byla nařízena v situaci velkých konfliktů rodičů za asistence policie, křiku, hádek a prakticky nulové komunikace mezi nimi. Byla tedy soudně nařízena proti vůli ženy a za podmínek, podle mnohých střídavou péči přímo vylučujících! Přesto dobře funguje a rodiče se naučili na dostatečné míře komunikovat. Mám osobní zkušenost nejen s vlatní střídavou péčí, ale i s přístupy sociálních odborů, psychologů, soudních znalců, soudů a podobně. Oslovují mne jiní rodiče, znám se s tak zvanými aktivisty. Slyším a čtu názory tak zvaných fundovaných odborníků střídavku a jeji propagátory kritizující. Nemohu se neozvat, vím, jak mnoho znamenám pro svého syna, a jak málo stačilo, aby o mne přišel.
.
Střídavkáři nechtějí nikomu nic sebrat, chtějí jen svým dětem vrátit to, na co mají nárok. Jsou a byli by výbornými rodiči, protože o svoje děti mají zájem, vědí, že po jejich boku je jejich místo. Nechtějí jen platit výživné a děti navštěvovat. Se ženskou lobby vedou nerovný boj. Nedostávají podporu od státu, jako některé ženské spolky. Jejich na domácích tiskárnách vytištěné letáčky burcující k lepší ochraně práv dětí nejsou na mnohých nástěnkách OSPOD vítány. Tito muži a ženy zaslouží uznání, nikoliv opovržení. Jsou přesně takovými rodiči, jaké by každě dítě chtělo. Nechtějí dítě u sebe proto, aby dostali větší výživné, snadněji obecní byt nebo vstupenku do azylového domu. Naopak by ochotně platili, aby mohli se svými dětmi vstávat, nakupovat oblečení, učit se do školy, utírat jim zadky a hezky si povídat o mamince. Bojují nejen o svoje děti, ale také o ozdravení naší nemocné společnosti.
.
Proto bychom jim měli v jejich úsilí pomoci. Získat granty na informační tiskoviny, organizovat průzkumy, setkání rodičů se střídavou péčí a podpořit jakýkoliv návrh jdoucí podobným směrem. Poslanci by měli kromě dobře organizovaných a státem placených ženských spolků oslovit především všechny aktivní dětské psychology a soudní znalce, kteří jsou jinak zdrženliví a nesmějí svoje prostřídavkové názory veřejně prezentovat, aby nebyli v soudních sporech, kde střídavou péči doporučují, označeni za podjaté a z konkrétních soudních sporů vyloučeni. Ozvat by se měli i rodiče se střídavkou,  kteří se jinak bojí, že se stanou terčem represí a o střídavku příjdou.
.
Začal bych definicí pojmu "zájem dítěte". V případech, kdy by dítě chodilo do stejné školy či školky a rodiče mají zájem o dítě a jsou výchovně způsobilí, by měla být střídavá péče nařízena. I když se rodiče nedokáží dohodnout. Ba právě proto. Ostatní případy je třeba posuzovat individuálně a zkoumat, ani zde nelze střídavou péči předem vyloučit.  Rodiče, kteří záměrně brání druhému rodiči v kontaktu s dětmi nebo ho ztěžuje je třeba účinně potrestat. Láska, která na dítě čeká se k dítěti musí rychle dostat. Stejně rychle, jako peníze. Spory o děti by měly trvat tak krátkou dobu, jako spory o exekuci za neuhrazené výživné. Špatná práce sociálních pracovnic se musí ihned postihovat a nesmí se zneužívat předběžných opatření. Současný stav je již neudržitelný a je třeba s tím něco udělat. Pomůžeme tak sami sobě, svým dětem i dětem budoucím. Dejme otcům šanci.
.
.
Zdroje:
1. Vlastní život, osobní praxe se střídavkou a setkávání se s jinými rodiči a jejich příběhy
2. www.iustin.cz (odkaz na průzkum)
3. www.stridavka.cz
Jak tyto organizace argumentují? Především zájmem dítěte. Tento pojem však není nikde definován. Je abstraktní a pod ním si může každý představit co se mu hodí. Někteří psychologové na stranách těchto ženských spolků tvrdí, že střídavá péče není dětem prospěšná.
Ponechám-li stranou fakt, že ti to kritici nemají téměř ve 100% případech se střídavou péčí žádnou zkušenost (nemohou mít, tak málo je rozšířená), tak se musím ptát, jakou lepší alternativu, než střídavou péči dítě po rozvodu rodičů má. Podle českých soudů je to v 90% případů výlučná péče matky. Otec je zde z výchovy vyloučen.
V tomto ohledu jsou zajímavé poznatky ze zahraničí. Průzkumy zde prováděné hovoří jednoznačně o negativních důsledcích svěření dítěte do výlučné péče matky, při kterých je pro děti:
Věčným průvodcem sporů o děti i termínem použitým v novele je "zájem dítěte". Tento pojem však není nikde definován. Je abstraktní a pod ním si může každý představit co se mu hodí. Někteří psychologové na stránkách ženských spolků tvrdí, že střídavá péče není dětem prospěšná. V názorech psychologů i výkladu pojmu zájem dítěte jsou však velké rozdíly.
.
Ponechám-li stranou fakt, že kritici střídavé péče s ní nemají téměř žádnou zkušenost (nemohou mít, tak málo je rozšířená), musím se ptát, jakou lepší alternativu, než střídavou péči dítě po rozvodu rodičů má. Podle českých soudů je to v 90% případů výlučná péče matky. Otec je z výchovy vyloučen.
.
V tomto ohledu jsou zajímavé poznatky ze zahraničí. Průzkumy zde prováděné hovoří jednoznačně o negativních důsledcích svěření dětí do výlučné péče matky, při kterých je pro děti:
.
5 x větší pravděpodobnost, že spáchají sebevraždu
32 x větší pravděpodobnost, že utečou z domova
20 x větší pravděpodobnost, že budou trpět poruchami chování
14 x větší pravděpodobnost, že se dopustí znásilnění
9 x větší pravděpodobnost, že nedokončí školu
10 větší pravděpodobnost, že upadnou do závislosti na drogách
9 x větší pravděpodobnost, že skončí v převýchovném domově
20 x větší pravděpodobnost, že skončí ve vězení
.
Naproti tomu děti, vychované ve společné nebo střídavé péči odděleně žijících rodičů vykazují v těchto atributech výsledky téměř totožné s dětmi z úplných rodin.
.
Jakkoliv je pro mnoho dospělých lidí těžko představitelné střídání se coby dítě u obou rodičů, je třeba tento stav srovnat se situací, kdy by o jednoho milovaného rodiče přišli. Nařízení střídavé péče není jen logickým uplatněním práva dítěte na oba rodiče v situaci, kdy se oba rodiče nedokáží dohodnout, ale také pákou ke zlepšení komunikace rodičů a uklidnění sporů, které během rozvodu eskalují. Střídavá péče je také vhodná pro rodiče. Je pohodlná. Při týdenním střídání si rodič zvládne odpočinout, zařídit si potřebné věci, věnovat se práci či partnerovi a na další týden s dítětem se připravit a lépe si ho užít, být ještě lepším rodičem.
.
Ne, nehoruji zde pro zájem rodiče. Z vlastní zkušenosti vím, že střídavá péče dětem vůbec nevadí.  Potvrzují to i jiní rodiče se střídavkou, většinou ženy, se kterými jsem se setkal. Děti nestřídají neznámá prostředí, nestěhují se. Mají prostě dva domovy a stále ty stejné blízké lidi. Nejde jen o zachování obou důležitých výchovných vzorů, ale také kontaktů se širší rodinou. Při výlučné péči u matky neztrácí dítě jen otce, ale často také babičku a dědu. A oni ztrácejí vnuka vnučku. Dítě má právo znát svou rodinu.
.
Otcové, kteří usilují o rozšíření a propagaci střídavé péče nejsou osamělými domácími násilníky a nepřátelé všech žen, jak se je snaží ve společnosti některé ženské spolky prezentovat. Chceme dát svým dětem to, co děti očekávají a na co mají právo. Chceme naše děti vychovávat. Když ne společně se ženami, tak alespoň střídavě.
Já svůj boj pro syna o střídavku prozatím vyhrál. Synovi je šest let a střídáme se v jeho péči už 3 roky. Střídavá péče prospěla nám rodičům a především synovi. Zajímavé je, že byla nařízena v situaci velkých konfliktů rodičů za asistence policie, křiku, hádek a prakticky nulové komunikace mezi nimi. Byla tedy soudně nařízena proti vůli ženy a za podmínek, podle mnohých střídavou péči přímo vylučujících! Přesto dobře funguje a rodiče se naučili na dostatečné míře komunikovat. Mám osobní zkušenost nejen s vlatní střídavou péčí, ale i s přístupy sociálních odborů, psychologů, soudních znalců, soudů a podobně. Oslovují mne jiní rodiče, znám se s tak zvanými aktivisty. Slyším a čtu názory tak zvaných fundovaných odborníků střídavku a jeji propagátory kritizující. Nemohu se neozvat, vím, jak mnoho znamenám pro svého syna, a jak málo stačilo, aby o mne přišel.
.
Střídavkáři nechtějí nikomu nic sebrat, chtějí jen svým dětem vrátit to, na co mají nárok. Jsou a byli by výbornými rodiči, protože o svoje děti mají zájem, vědí, že po jejich boku je jejich místo. Nechtějí jen platit výživné a děti navštěvovat. Se ženskou lobby vedou nerovný boj. Nedostávají podporu od státu, jako některé ženské spolky. Jejich na domácích tiskárnách vytištěné letáčky burcující k lepší ochraně práv dětí nejsou na mnohých nástěnkách OSPOD vítány. Tito muži a ženy zaslouží uznání, nikoliv opovržení. Jsou přesně takovými rodiči, jaké by každě dítě chtělo. Nechtějí dítě u sebe proto, aby dostali větší výživné, snadněji obecní byt nebo vstupenku do azylového domu. Naopak by ochotně platili, aby mohli se svými dětmi vstávat, nakupovat oblečení, učit se do školy, utírat jim zadky a hezky si povídat o mamince. Bojují nejen o svoje děti, ale také o ozdravení naší nemocné společnosti.
.
Proto bychom jim měli v jejich úsilí pomoci. Získat granty na informační tiskoviny, organizovat průzkumy, setkání rodičů se střídavou péčí a podpořit jakýkoliv návrh jdoucí podobným směrem. Poslanci by měli kromě dobře organizovaných a státem placených ženských spolků oslovit především všechny aktivní dětské psychology a soudní znalce, kteří jsou jinak zdrženliví a nesmějí svoje prostřídavkové názory veřejně prezentovat, aby nebyli v soudních sporech, kde střídavou péči doporučují, označeni za podjaté a z konkrétních soudních sporů vyloučeni. Ozvat by se měli i rodiče se střídavkou,  kteří se jinak bojí, že se stanou terčem represí a o střídavku příjdou.
.
Začal bych definicí pojmu "zájem dítěte". V případech, kdy by dítě chodilo do stejné školy či školky a rodiče mají zájem o dítě a jsou výchovně způsobilí, by měla být střídavá péče nařízena. I když se rodiče nedokáží dohodnout. Ba právě proto. Ostatní případy je třeba posuzovat individuálně a zkoumat, ani zde nelze střídavou péči předem vyloučit.  Rodiče, kteří záměrně brání druhému rodiči v kontaktu s dětmi nebo ho ztěžuje je třeba účinně potrestat. Láska, která na dítě čeká se k dítěti musí rychle dostat. Stejně rychle, jako peníze. Spory o děti by měly trvat tak krátkou dobu, jako spory o exekuci za neuhrazené výživné. Špatná práce sociálních pracovnic se musí ihned postihovat a nesmí se zneužívat předběžných opatření. Současný stav je již neudržitelný a je třeba s tím něco udělat. Pomůžeme tak sami sobě, svým dětem i dětem budoucím. Dejme otcům šanci.
.
.
Zdroje:
1. Vlastní život, osobní praxe se střídavkou a setkávání se s jinými rodiči a jejich příběhy
2. www.iustin.cz (odkaz na průzkum)
3. www.stridavka.cz


Věčným průvodcem sporů o děti i termínem použitým v novele je "zájem dítěte". Tento pojem však není nikde definován. Je abstraktní a lze si pod ním představit cokoliv. Někteří psychologové na stránkách ženských spolků tvrdí, že střídavá péče není dětem prospěšná. V názorech psychologů i výkladu pojmu "zájem dítěte" jsou však velké rozdíly.
.
Ponechám-li stranou fakt, že kritici střídavé péče s ní nemají téměř žádnou zkušenost (nemohou mít, tak málo je rozšířená), musím se ptát, jakou lepší alternativu, než střídavou péči dítě po rozvodu rodičů má. Podle českých soudů je to v 90% případů výlučná péče matky. Otec je z výchovy vyloučen.
.
V tomto ohledu jsou zajímavé poznatky ze zahraničí. Průzkumy zde prováděné hovoří jednoznačně o negativních důsledcích svěření dětí do výlučné péče matky, při kterých je pro děti:
.
5 x větší pravděpodobnost, že spáchají sebevraždu
32 x větší pravděpodobnost, že utečou z domova
20 x větší pravděpodobnost, že budou trpět poruchami chování
14 x větší pravděpodobnost, že se dopustí znásilnění
9 x větší pravděpodobnost, že nedokončí školu
10 větší pravděpodobnost, že upadnou do závislosti na drogách
9 x větší pravděpodobnost, že skončí v převýchovném domově
20 x větší pravděpodobnost, že skončí ve vězení
.
Naproti tomu děti, vychované ve společné nebo střídavé péči odděleně žijících rodičů vykazují v těchto atributech výsledky téměř totožné s dětmi z úplných rodin.
.
Jakkoliv je pro mnoho dospělých lidí těžko představitelné střídání se coby dítě u obou rodičů, je třeba tento stav srovnat se situací, kdy by o jednoho milovaného rodiče přišli. Nařízení střídavé péče není jen logickým uplatněním práva dítěte na oba rodiče v situaci, kdy se oba rodiče nedokáží dohodnout, ale také pákou ke zlepšení komunikace rodičů a uklidnění sporů, které během rozvodu eskalují. Střídavá péče je také vhodná pro rodiče. Je pohodlná. Při týdenním střídání si rodič zvládne odpočinout, zařídit si potřebné věci, věnovat se práci či partnerovi a na další týden s dítětem se připravit a lépe si ho užít, být ještě lepším rodičem.
.
Ne, nehoruji zde pro zájem rodiče. Z vlastní zkušenosti vím, že střídavá péče dětem vůbec nevadí.  Potvrzují to i jiní rodiče se střídavkou, většinou ženy, se kterými jsem se setkal. Děti nestřídají neznámá prostředí, nestěhují se. Mají prostě dva domovy a stále ty stejné blízké lidi. Nejde jen o zachování obou důležitých výchovných vzorů, ale také kontaktů se širší rodinou. Při výlučné péči u matky neztrácí dítě jen otce, ale často také babičku a dědu. A oni ztrácejí vnuka vnučku. Dítě má právo znát svou rodinu.
.
Otcové, kteří usilují o rozšíření a propagaci střídavé péče nejsou osamělými domácími násilníky a nepřátelé všech žen, jak se je snaží ve společnosti některé ženské spolky prezentovat. Chceme dát svým dětem to, co děti očekávají a na co mají právo. Chceme naše děti vychovávat. Když ne společně se ženami, tak alespoň střídavě.
.
Já svůj boj pro syna o střídavku prozatím vyhrál. Synovi je šest let a střídáme se v jeho péči už 3 roky. Střídavá péče prospěla nám rodičům a především synovi. Zajímavé je, že byla nařízena v situaci velkých konfliktů rodičů za asistence policie, křiku, hádek a prakticky nulové komunikace mezi nimi. Byla tedy soudně nařízena proti vůli ženy a za podmínek, podle mnohých střídavou péči přímo vylučujících! Přesto dobře funguje a rodiče se naučili v dostatečné míře komunikovat. Mám osobní zkušenost nejen s vlastní střídavou péčí, ale i s přístupy sociálních odborů, psychologů, soudních znalců, soudů a podobně. Oslovují mne jiní rodiče, znám se s některými tak zvanými aktivisty. Slyším a čtu názory "fundovaných" odborníků střídavku a její propagátory kritizující. Nemohu se neozvat, vím, jak mnoho znamenám pro svého syna, a jak málo stačilo, aby o mne přišel.
.
Střídavkáři nechtějí nikomu nic sebrat, chtějí jen svým dětem vrátit to, na co mají nárok. Jsou a byli by výbornými rodiči, protože o svoje děti mají zájem, vědí, že po jejich boku je jejich místo. Nechtějí jen platit výživné a děti navštěvovat. Se ženskou lobby vedou nerovný boj. Nedostávají podporu od státu, jako některé ženské spolky. Jejich na domácích tiskárnách vytištěné letáčky burcující k lepší ochraně práv dětí nejsou na mnohých nástěnkách OSPOD vítány. Tito muži a ženy zaslouží uznání, nikoliv opovržení. Jsou přesně takovými rodiči, jaké by každě dítě chtělo. Nechtějí dítě u sebe proto, aby dostali větší výživné, snadněji obecní byt nebo vstupenku do azylového domu. Naopak by ochotně platili, aby mohli se svými dětmi vstávat, nakupovat oblečení, učit se do školy, utírat jim zadky a hezky si povídat o mamince. Bojují nejen o svoje děti, ale také o ozdravení naší nemocné společnosti.
.
Proto bychom jim měli v jejich úsilí pomoci. Získat granty na informační tiskoviny, organizovat průzkumy, setkání rodičů se střídavou péčí a podpořit jakýkoliv návrh jdoucí podobným směrem. Poslanci a úředníci ministerstev by se měli kromě státem placených ženských spolků dotázat na názor aktivních dětských psychologů a soudních znalců, kteří jsou jinak zdrženliví a nesmějí svoje prostřídavkové názory veřejně prezentovat, aby nebyli ze soudních sporů, kde střídavou péči doporučují, vyloučeni pro podjatost. Ozvat by se měli i rodiče se střídavkou,  kteří se jinak bojí, že se stanou terčem represí a o střídavku příjdou. Zkušenosti by měly sdělit učitelky mateřských škol.
.

Začal bych definicí pojmu "zájem dítěte". V případech, kdy dítě chodí do stejné školy či školky a rodiče o něj mají zájem a jsou výchovně způsobilí, by střídavá péče měla být nařízena. I když se rodiče nedokáží dohodnout. Ba právě proto. Ostatní případy je třeba posuzovat individuálně, ani zde nelze střídavou péči předem vyloučit.  Rodiče, který záměrně brání druhému rodiči v kontaktu s dětmi nebo ho ztěžuje, je třeba účinně potrestat. Stejně tak znalce psychologa za nepravdivý posudek. Láska, která na dítě čeká, se k dítěti musí rychle dostat. Stejně rychle, jako peníze. Spory o děti by měly trvat tak krátkou dobu, jako nařízení exekuce za neuhrazené výživné. Špatná práce sociálních pracovnic se musí ihned postihovat a nesmí se zneužívat předběžných opatření. Současný stav je již neudržitelný a je třeba s tím něco udělat. Pomůžeme tak sami sobě, svým dětem i dětem budoucím. Dejme otcům šanci.
.
.
Zdroje:
1. Vlastní život, osobní praxe se střídavkou a setkávání se s jinými rodiči a jejich příběhy
2. www.iustin.cz (odkaz na průzkum)
3. www.stridavka.cz (odkaz na průzkum)
.
Na téma střídavé péče jsem napsal již více článků