Žaloba na prezidenta pomohla Česku v zahraničí

Nemyslím si, že žaloba na prezidenta poškodila pověst České republiky v zahraničí. Byl to naopak krok, který naší zemi pomohl.

Chápal jsem pocity těch američanů, kteří se mi sami od sebe při představování omlouvali za prezidenta Bushe, nebo dokonce nosili trička s nápisem "Bush is NOT my president" . Ani Klaus nikdy nebyl mým prezidentem, za jeho postoje a chování jsem se styděl. Styděl jsem si i za politiky, kteří tohoto pána dosadili do prezidentské funkce, za občany, kteří si to nechali líbit. A tak jsem teď rád, že svět vidí, že ne všichni u nás Klausovi tleskají.

Žaloba má však důležitější rozměr, než spor příznivců a odpůrců prezidenta... Ten totiž do světa říká, že je u nás něco špatně. Ať už je žaloba oprávněná či nikoliv, ať už jsou ti špatní senátoři, jež žalobu podepsali, nebo prezident. Zde nejde jen o pověst, nálepku a obal. Něco tu smrdí pod povrchem. 

Měli bychom se přestat tvářit, že je tu vše v pořádku. Česká republika má vážné problémy sama se sebou. Žaloba na prezidenta je i upozorněním do zahraničí, voláním o pomoc a projevem nemocné společnosti. A to je dobře. Je třeba si to přiznat, je třeba to vědět. I v zahraničí. Čím dříve si problémy uvědomíme, tím dříve je můžeme řešit.