Dítě má být u matky, ne ale za všech okolností!

Prý proto, že matka je tou, kdo dává život, kdo učí dítě prvním krůčkům, má být dítě u matky. Tak tomu prý chtěla příroda a tak to zase bude. Napsal kdosi v diskusi pod článkem Vlasty Hurtové.

Myslím, že v naší pokřivené době, kdy chce (nebo musí) každá žena pracovat a uživit se, je stále těžší být ideální matkou a kromě pracovních povinností stíhat dobře i mateřské. Mnoho žen si také pořizuje děti v pozdější době, kdy už jsou zvyklé na určitý standard a některé očekávají, že jim muž tento standard jedním platem udrží.

Znám například dost případů, kdy se matky domáhají vysokého výživného u dobře zajištěných mužů až v okamžiku, kdy se jejich vztah rozpadá a muž zastaví penězovody. Muž, doposud bez připomínek, se najednou stává údajným násilníkem, tyranem ženy a dětí. Odstavení ho od dětí je příliš často trestem, kterého se dočká. Soudně nařízené výživné pak jiným způsobem, jak z něho peníze vytřískat, pokud vydírání přes děti selhává.

Myslím, že k charakteristickým znakům dobré matky patří třeba i to, že má na svoje děti čas, nedává je do školky už ve 3 letech a především, nebrání otci v kontaktu s dětmi. A to i tehdy, když mezi rodiči nepanuje shoda a přestanou se mít rádi.

Pocit mnoha matek, že děti jsou jejich majetkem a ony jsou otcům nadřazené v rozhodování o způsobu péče a výchovy, je důkazem jejich nezralosti a neschopnosti zdravě děti vychovávat. Rozbíjení rodin a nepřirozené vyčleňování mužů z výchovy dětí (90% dětí svěřováno matkám) vedou naši společnost to záhuby. Mimochodem, ne vždy učí dítě první krůčkům matka.

Neříkám, že je každá žena špatná. Žena má zůstat ženou a muž mužem. Existují však případy, kdy by mělo dítě naopak zůstat s otcem, protože ten se lépe o dítě postará a ochrání jeho zájmy. Zvláště pak jeho právo na péči obou rodičů. Téměř neznám muže, který by svým dětem bránil v kontaktu s matkou.