Příliš?

Text se mi líbí, to, jak jste vyřešili péči o syna po rozvodu se mi taky líbí, ale, promiňte, nechápu ten název. Kde je příliš lásky?

Nic z toho, co jste napsal, mně nevede k pocitu, že někdo ze zúčastněných projevuje příliš lásky. Příliš, to mi připadá, že už je něčeho moc a mělo by toho být méně? Ale kde? Nebo kdo by měl ubrat, ve Vašem příběhu? A čemu by to pomohlo? Mně to přijde, že to takhle docela slušně funguje pro všechny zúčastněné?

Držím palce, aby to fungovalo i dál.

Re: Příliš?

I já si myslím, že lásky není nikdy dost. Na druhou stranu, při střídání byl trochu posmutnělý. Právě proto, že ten týden nechodil do školy, ale byli jsme spolu a bylo nám hezky. Dostal asi odemne víc lásky, než obvykle, když do školky chodí a já ho vyzvedávám odpoledne. Poslední týden tedy dostal víc lásky, než obvykle, proto se mu hůř loučilo. Normálně se ani neloučí, skutečně mu střídavka nečiní žádné problémy a prý se mu to tak dokoce líbí. Je to ale těžké hodnotit. Ani on prakticky nic jiného, než střídavou péči nezná. ZAčali jsme, když měl dva a půl roku

Je velice bolestivé uvědomit si,

kolik tisíc dětí u nás ročně přichází o některého z rodičů.

To utrpení, kterému jsou děti vystavovány, ničí posléze i svět dospělých.