Berme řidičáky i matkám nepředávájícím děti

27. 05. 2013 12:02:29
Srovnejme možnosti rodičů vymáhat dodržování rozsudků soudů nařizujících většinou otcům výživné platit, matkám styk dětí s otcem umožnit a na tento styk je připravit.

Nechci teď řešit způsob výpočtu výživného ani zda je v silách otců alimenty hradit. Nechci hodnotit, proč se někdy placení vyhýbají, neboť toto téma by si zasloužilo samostatný článek. Čeští rodiče nejsou o nic horší, než ti jinde na světě. Své děti v drtivé většině milují. Chtějí je vychovávat, chránit, živit. Platí výživné a nebráním druhému rodiči v kontaktu s dětmi. Jsou-li v České republice v tomto ohledu anomálie, je třeba je hledat v souvislostech nastavení rodinné politiky, opatrovnického a právního systému, včetně soudního. Jak fungují mechanismy, jež mají ochránit zájem dětí?

Mluvíme o nutnosti zpřísnit postihy pro neplatící otce a hledají se způsoby, jak je k placení donutit. Druhá strana mince jakoby neexistovala. O povinnosti matek se mluví málo, pokud vůbec. Přitom právo na výchovu od obou rodičů je pro dítě minimálně stejně důležité, jako právo být oběma rodiči živeno. Podívejme se, jak je Zákon o rodině, Úmluva o právech dítěte a Listina základních práv a svobod naplňována v české praxi. Pro zjednodušení je neplatičem je otec, nepředávajícím rodičem matka. V praxi to také tak většinou bývá.

Nepředává-li matka otci děti, je pro otce velmi složité to prokázat. Trvá dlouho, než si opatří svědectví a důkazy, matka se často brání tím, že děti byly nemocné. Otec se může obrátit na soud s návrhem o potrestání matky. Zatímco na soudě žádosti otce leží, potřeba dětí vidět otce a jejich zhoršující se vztah nikoho nezajímá. Matky jsou trestány symbolicky malou pokutou, pokud se soud problémem vůbec zabývá. Při podání návrhu na změnu výchovy následuje vleklý soudní spor končící většinou tím, že matka chvíli děti předává lépe, pak je to však ještě horší - mstí se. Neuskutečněný styk otce s dětmi se nenahrazuje (máš smůlu, zkus to zase za 14 dní), ale výživné se zpětně doplatit musí. Zpětně se nevrací ani přeplacené výživné, neřeší se, zda bylo vynaloženo pro děti, nebo je matka utratila třeba za kosmetiku. Neplatí-li otec výživné, může matka ihned po termínu splatnosti podat prostřednictvím advokáta a exekutora návrh na exekuci. Té soud vyhovuje automaticky, rozjede se rychlý, dobře promazaný stroj. Jako důkaz stačí tvrzení matky, jiné než finanční plnění se neuznává, důvody otce pro neplacení (byť třeba objektivní) se nezohledňují.

Stává, že je exekuce nařízena i do budoucna bez časového omezení. Otec tedy platí advokátovi matky a exekutorovi poplatky i za dluh, který nikdy nebyl vymáhán, a který ani neexistoval. Otec zaplatí řádově více, než dluží a exekuce ho zatíží na mnoho let do budoucna. Nezřídka se dostává do velmi svízelné ekonomické situace. Po čtyřech měsících neplacení dochází k naplnění skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy a otci reálně hrozí vězení. Z vězení nejen výživné neplatí, ale po jeho návratu někdy nenajde ani práci a jeho vyhlídky (vyhlídky dítěte na peníze) jsou ještě menší, než před uvězněním. Paradoxně, stát zaplatí za otce-vězně mnohonásobně víc, než kolik činí jeho dluh.

Nové opatření umožňující neplatičům výživného zabavovat řidičské průkazy skutečně v některých případech pomůže. Aby však nedošlo ke zneužití, nemůže být řidičský průkaz odňat tomu, kdo řízení potřebuje k výkonu zaměstnání. Ale co když auto potřebuje k péči a návštěvě dětí? Bydlí-li děti v odlehlém místě se špatnou dopravní obslužností, jejich čas s otcem se nadále zkrátí a jejich kontakt ztíží. Koho to zajímá? Jsem přesvědčen, že podmínky k vymáhání dlužného výživného jsou v České republice již dost tvrdé. Vězněním neplatičů alimentů jsme raritou a zbytečně plníme věznice. Tam bychom měli zavírat tuneláře. Je obecně známo, že rodiče, kteří mají kontakt se svými dětmi, platí mnohem ochotněji.

Hrazení výživného nelze nadřazovat nad důležitost dostatečného kontaktu dětí s otcem. Takového kontaktu, který otci umožní děti vychovávat. Víkend jednou za čtrnáct dní nestačí. Někteří nemají ani to. Mnoho matek otcům děti nepředává a v kontaktu jim brání. Omezuje ho či ho nějak podmiňuje. Z pocitu vlastnictví, ze msty, z vypočítavosti. Proč je nikdo netrestá, kde je proklamovaný zájem dětí? Co tak začít měřit oběma rodičům stejně? Třeba brát řidičáky i nepředávajícím matkám.

P.S. A pokud matka řidičák k péči potřebuje, nevadí. Třeba je tu otec, který se o děti postarat může, udělá to rád a matce v kontaktu s dětmi bránit nebude.

Autor: Petr Cihlář | pondělí 27.5.2013 12:02 | karma článku: 43.94 | přečteno: 8528x

Další články blogera

Petr Cihlář

Vážený pane Drahoši

Všechno znal, všechno uměl, na všechno si troufal. Skoro všichni ho podporovali a přimlouvali se za něho. Zdál se být ideálním kandidátem. Cestu měl zametenou. Než si to pokazil sám.

30.1.2018 v 7:59 | Karma článku: 40.44 | Přečteno: 1680 | Diskuse

Petr Cihlář

K svátku jen některých žen (a mužů)

Dnešek překvapivě není svátkem všech žen bez vyjímky, ale je nově i svátkem některých mužů. Je čas to připomenout.

8.3.2016 v 8:48 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 584 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Pohanka

Jak to doopravdy bylo s polským Palachem Lechem Naplechem?

Nebyl to žádný geroj, ale bohapustý alkoholik, který se stal legendou jenom proto, aby se Poláci vetřeli do Evropské unie. Syndrom vyhoření pravdy v kauze Naplech se dostavil teprve před pár dny. Zase nám lhali!

21.11.2018 v 21:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jan Pražák

Příběh paní Květy

Psal se začátek devadesátých let minulého století, Květa s Martinem byli dva roky spolu a chystali se založit rodinu. Domek na okraji pošumavského městečka byl čerstvě dobudován svépomocí a s přispěním jejích rodičů.

21.11.2018 v 20:41 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 109 | Diskuse

Jana Slaninová

Přeprogramované biorytmy aneb Umím ještě vstávat do práce?

Včera mi skončila pracovní neschopnost. Po šesti týdnech, jsem se maličko bála, že už neumím chodit do práce. Taky že jsem už možná zapomněla i to, kam se vkládá čipová karta a co hůř. Že nebudu vědět, jak pracovat.

21.11.2018 v 19:35 | Karma článku: 11.24 | Přečteno: 263 | Diskuse

Martin Faltýn

Historie jednoho talíře

Jednou za čas jej vyndám ze skříně a věnuji mu veškerou péči spolu se vzpomínkami, kterou na něj mám. Je vysněný, vytoužený. A je tak trochu jako důkaz, že jsou věci mezi nebem a zemí...

21.11.2018 v 13:26 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 222 | Diskuse

Libuše Palková

Ženská obřízka

V souvislosti s kritikou jiných kultur velmi často zaznívá, a zcela právem, že nejodpornějším způsobem násilí na ženách je právě nucená obřízka. Ale věděli jste, že před zhruba 150 lety něco podobného navrhoval anglický psychiatr?

21.11.2018 v 12:25 | Karma článku: 22.43 | Přečteno: 3884 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz