Tak už se zase mluví o zavedení branné povinnosti. Zase něco, co mají jen muži. Jistě to neunikne našim feministkám. Jeden by myslel, že začnou křičet…
A dožadovat se rovnoprávnosti. Musí mít přece stejné posty, jako muži. Stejný plat. Když chtějí kvóty pro manažerské a státní pozice, jistě se poderou i do armády a přihlásí k branné povinnosti, aby muži nezískali další "výhodu" a chudinky ženy nezůstaly bez příležitosti vyniknout a ukázat to svoje "yes, we can!". My na to máme! Nebo že by žena nebyla tak schopná, jako muž? A nebo že by v tom bylo něco jiného? Ony se vůbec feministky zapomínají hlásit ke spoustě věci.
Podíváme-li se na stránky nejznámější české organizace prosazující rovné zastoupení mužů a žen ve veřejném životě, nenajdeme zde ani náznak toho, že by jim vadilo a chtěly změnit, že:
90% dětí se po rozvodu svěřuje matkám
90% opatrovnických soudců jsou ženy
90% sociálních pracovníků jsou ženy
A že podle toho to v naší společnosti vypadá. Proč feministky neusilují o kvóty a platové změny, které by do pozic sociálních pracovníků přivedly i muže, proč je mezi sebe nepustí? Proč neagitují za povinnost mužů jít na rodičovskou dovolenou? Proč jim vlastně vadí střídavá péče, ve světě tolik využívaná? Tyto bojovnice za rovnoprávnost na rovnoprávnost zapomínají, když jde o děti. Ty podle nich patří matce. Je to historicky dané, ale pracovat a účastnit veřejného života se žena musí dnes moderně, jako muž. Samy se staví se do role chudinek, které mateřstvím přišly o kariéru, často do pozice samoživitelek, kterým je třeba pomáhat. Dotacemi, pracovními úlevami, kvótami. Dítě totiž otevírá cestu k dávkám, k lepším vyhlídkám na přidělení bytu, ale i k výživnému a někdy k vydírání otce. Bez dítěte v péči a kariéry by si žena nepřipadala tak úspěšná.
Ano, velmi mnoho žen je nezaviněně v situaci, kdy je třeba jim pomoci, kdy jim není placeno výživné a otec nejeví o děti zájem a ony při péči těžko hledají pracovní uplatnění a zdroj obživy. Chování některých otců (není jich málo) je zavrženíhodné. Ale nikdo neřeší, že existují i samoživitelky dobrovolné. Že existuje muž, otec, který chce spolu s nimi o děti pečovat a je mu v tom bráněno. Znám i případy lesbiček, které si dítě nechaly úmysleně udělat po krátké známosti. Není to nezodpovědné k dítěti, jemuž upřeli právo na otce? toho si nikdo nevšímá. Českým feministkám nejde o spravedlivou rovnoprávnost. Dávno ji mají. Chtěji urvat co nejvíc výhod pro sebe, vybírají si selektivně co se jim hodí a nevadí, že je v některých věcech miska vah už zcela na jejich straně.
Přestaňme vytvářet umělé kvóty sypat peníze do nesmyslných gender projektů a feministických spolků, které v důsledku jen společnosti škodí. Pak zbydou peníze na podporu rodin a rodičů v nouzi. Pomáhejme jeden druhému, rodičům bez rozdílu pohlaví a dětem. Dělejme to přirozeně, obětavě shovívavě, s láskou, tolerancí a zdravým rozumem. Dělejme to jinak, než doposud. Protože čeho je moc, toho je příliš.
