Podmínky fungování střídavé péče

Jaké jsou podmínky fungování střídavé péče? Otázka komunikace rodičů, navštěvování jedné školy, věku dítěte a podobně. Přináším ucelenější práci i náměty se zdůvodněním

Problematika hodnocení fungování střídavé péče

Střídavou péči je třeba individuálně srovnávat se situací, která by v rodině panovala, pokud by střídavá péče nařízena nebyla. V případech, kdy například matka  otci v kontaktu s dětmi brání a manipuluje je proti němu, je jedinou podmínkou fungování střídavky předávání dětí. I kdyby jen na pár let, je taková špatně fungující střídavá péče lepší, než rozvinutí syndromu zavrženého rodiče a dítě v psychiatrické léčebně izolované od sice milovaného, ale škodlivě manipulujícího rodiče. Stejný čas s oběma rodiči dává dítěti možnost udělat si vlastní úsudek. Rodič sám pochopí, že očerňováním druhého rodiče nic nesvede a sám se v očích dítěte shazuje. Sebereme-li takovým nezralým rodičům výhodu výhradní péče, přispějeme k uklidnění a stabilizaci situace v zájmu dítěte. Opačným postupem jen pomáháme problémy stupňovat.

Obecné podmínky fungování střídavé péče

K fungování takové střídavé péče, ze které vyroste dítě srovnatelné s dětmi z úplných harmonických rodin mají být splněny tyto podmínky:

1. Oba rodiče mají zájem a schopnost péči a výchovu zabezpečit.
2. Alespoň jeden z rodičů vzorně předává důležité informace a neválčí. Chová se tak, jak by chtěl, aby se choval i druhý rodič. Musí umět odpouštět, povznést se, ustoupit, i když to ten druhý neopětuje. Měsíce, roky, pořád. Kdo svoje dítě miluje, dokáže to.
3. Sociální odbor (OSPOD) musí prosperitu dětí a komunikaci rodičů sledovat a svou autoritou na rodiče působit

1. Oba rodiče mají zájem a schopnost péči a výchovu zabezpečit

2. Alespoň jeden z rodičů vzorně předává důležité informace a neválčí

3. Sociální odbor (OSPOD) musí prosperitu dětí a komunikaci rodičů sledovat a svou autoritou na rodiče působit

Sledování stavu versus předvídání budoucnosti

Nařízení střídavé péče a sledování následného stavu je méně pracné a časově náročné, než sbírání informací a odhadování vývoje situace v rodině v budoucnosti. Změna tohoto postupu by přinesla zásadní kvalitativní změnu v práci orgánů péče o dítě a opatrovnických soudů, kteří by získali více času věnovat se složitějším případům a pečlivěji je posuzovat. Sledovat prospívání malých dětí při střídavé péči je snadné. Děti jsou bezelstné a nepředstírají. Stačí zatelefonovat do školky a zeptat se na chování dětí učitelek, které jsou s nimi v denním kontaktu a mají jejich důvěru. Učitelky se pak obrátí na sociální odbor samy v případě zjištění abnormalit v chování dítěte. Pokud by střídavá péče selhávala, či ji jeden z rodičů mařil, lze předběžným opatřením během týdne stav změnit.  Odhadovat znalcem případný budoucí vývoj v rodině a vliv případné střídavé péče na děti, tak jak se to nyní běžně děje je náročné. Děti jsou navíc v době konání posudků již delší dobu ovliňované výhradní péčí jednoho z rodičů, a tak je závěr znalce spíše spekulací.

Otázka komunikace rodičů

Nekomunikace rodičů není způsobena neschopností komunikovat, ale neochotou, mnohdy účelovou. V dostatečné písemné podobě ji může soud i OSPOD svojí autoritou na rodičích vynutit. Nesouhlas jednoho z rodičů se střídavou péči není překážkou, ale naopak důvodem v jejím nařízení. V krajním případě by měl vést i ke svěření dítěte do péče rodiče, který informace sděluje, druhého rodiče respektuje a nebrání mu se na péči o dítě rovnocenně podílet. V praxi se ale komunikace rodičů postupně zlepšuje, a jejich konflikty se zmenšují

Otázka rozdílnosti výchovy

I v úplných rodinách je běžné, že se výchovné metody rodičů různí. Je to přirozené a vyplývající z lidské individuality. Z této rozmanitosti naopak dítě čerpá při řešení různých životních situací. Při jejich řešení dokáže lépe volit mezi více variantami přístupů a lépe uplatňovat vlastní postup, který není jen kopií postupu jednoho výchovného vzoru.  V případě stejných kulturních základů rodin rodičů, blízkosti bydliště a stejné školy, bych se střídavou péči nebál nařídit bez znaleckých posudků, v jiných případech bych znalce konzultoval.

Otázka věku dítěte

Za nejlepší věk pro začátek střídavé péče považuji 4 roky. Soudně stanovený interval střídání pro tak malé děti by měl být týden, parametry střídavé péče - interval a způsob předávání či komunikace mouhou být dále nastaveny dohodou na OSPOD. Není problém začít střídavou péči ani u dětí mladších - nekojených. Interval střídání by však měl být zkrácen na méně, než týden. Malé děti jsou velmi přizpůsobivé a více fixované na osoby rodiče, než na prostředí. Dospělým je tato myšlenka těžko pochopitelná. Před narozením je dítě doma v bříšku maminky a je mu jedno, kde zrovna maminka bydlí. I po narození jsou děti na rodičích závislé a domovem je pro ně náruč a blízkost rodiče. Do jistého věku, odhaduji do asi 4-5 let dítě oba rodiče vnímá, jako jednu osobu, o to méně mu střídání vadí. (Předpokládám, že se do té doby oba rodiče stejnou nebo podobnou měrou na výchově a péči podílejí). Míra závislosti dítěte na rodičích je nepřímo úměrná závislosti na vnějším prostředí. Tento stav souvisí také s pocitem bezpečí, který pro dítě až do pubertálního věku nevytváří příbytek a prostředí, ale rodič. Proto jsme svědky tak drastických poruch osobnosti dětí a jejich adaptability na život v dospělosti, pokud je v ranném dětství připravíme o náruč jednoho nebo dokonce obou rodičů a uvrhneme je například do ústavní péče.

Otázka názoru dětí

Je třeba zkoumat, jak dítě ke svému názoru dospělo, a jak velkou měrou se na jeho formování podílel nebližší rodič. Ne vše, co si dítě přeje, je pro dítě vhodné. Koupili byste mu denně kilogram zmrzliny? Jsem jistý, že by si to přálo.  Tuto otázku je třeba posuzovat velmi citlivě s ohledem na věk dítěte a míru jeho osobní zkušenosti s případně odpíraným rodičem. Byla dostatečná? Na názor dětí je třeba brát zřetel, ne však absolutně.

Otázka blízkosti bydlišť, školy

Je samozřejmě vhodnější, když dítě chodí do stejné školy a školky. Střídání školky podle mého názoru dítěti nevadí. Přináší pouze překonatelné organizační problémy rodičům. V případě střídání škol záleží na více faktorech. Kromě věku dítěte záleží na jeho prospěchu, zaměření školy a intervalu střídání. Stav je nutné sledovat. OSPOD by měl ve spolupráci třeba jen s jedním z rodičů navrhovat takové změny, které by skutečný stav a vývoj reflektovaly. Dohodou rodičů může být pak obecný rozsudek soudu upraven. Domnívám se, že mnoho následných komplikací při uplaňování střídavé péče lze vyřešit změnou nastavení parametrů, aniž bychom se museli znova obracet na soud či střídavou péči rušit. Odstěhování se i s dítětem z místa bydliště bez dohody s druhým rodičem musí být orgánem péče o dítě a soudem nahlíženo jako nerespektování potřeby a práva dítěte na styk s druhým rodičem a mělo by vést k sankci, až ke změně výchovy.

Střídavka - moderní experiment?

Střídavá péče není žádným experimentem, ale v zahraničí ověřeným způsobem porozvodového péče o díte. Velké škody dětem způsobit nemůže. Naopak. V případě, kdy oba rodiče jsou s dítětem před rozvodem v denním kontaktu, je střídání rodičů nejméně drastickým zásahem do jejich života. Zkušenosti ukazují, že střídavá péče může fungovat ke prospěchu dítěte i tam, kde bychom to dříve nepředpokládali. I kdyby měla být střídavá péče z nějakého důvodu po několika letech zrušena, například v důsledku nedostatečné komunikace rodičů po začátku školní docházky, dítěti čas strávený s oběma rodiči už nikdo zpětně nevezme. Vždy si pak můžeme říci, že za pokus to stálo.

Vedlejší účinky střídavé péče

Nařízení střídavé péče v počátku rozvodového sporu zpravidla uklidní situaci v rodině a zabrání jejich další eskalaci. Vezme rodičům z rukou zbraň nátlaku a vydírání. Zafixuje stav před vykonáním případně nařízených znaleckých posudků, zabrání manipulaci dítěte a rozvinutí syndromu zavrženého rodiče. V neposlední řadě je střídavá péče prevencí proti týrání dítěte ze strany jednoho rodiče, protože je v tomto rodinném uspořádání rychleji odhaleno. Střídavá péče je pohodlná i pro rodiče, umožňuje jim svoje rodičovské role lépe vykonávat, připravovat se na ně, a přitom si zajišťovat vlastní  existenci a seberealizaci v jiných oblastech.

Závěr

Střídavá péče se nehodí pro všechny, ale určitě se hodí pro násobně větší procento dětí, než na jaké úrovni je nyní využívána. Její význam u nás není stále doceněn. Právě v případě konfliktů a nedohody rodičů by tam, kde je to jen trochu možné, měly sociální odbory v zájmu dětí iniciovat předběžné opatření, které by děti do rozhodnutí soudu ve věci samé svěřilo do střídavé péče a tím ochránilo jejich právo na oba rodiče. Soudy, kterým by byla ponechána možnost rozhodnout na obě strany, by se variantou střídavé péči měly přednostně zabývat, hledat řešení pro usnadnění jejího fungování a v případě zamítnutí střídavé péče by musely svoje rozhodnutí řádně zdůvodnit.

Zdroje

Při práci jsem čerpal z asi čtyřletého studia dostupných materiálů o střídavé péči, z rozhovorů a dopisů rodičů, kterých se střídavá péče nějakým způsobem dotýká, a kteří se na mne obracejí. Vycházím i z vlastního života, již tři a půl roku pečuji formou střídavé péče o šestiletého syna. Jsem nezávislý, nejsem členem žádné organizace. Články o střídavé péči z mého blogu přebírají různé servery, které se touto problematikou zabývají.

Na téma střídavé péče jsem napsal již celou řadu článků