Souhlasím s větou, že by rodič neměl OČERŇOVAT

druhého rodiče. Rozumím tomu dobře, že jste se rozhodl přestat s veřejným očerňováním bývalé ženy a praním špinavého prádla? Chvályhodné...

Re: Souhlasím s větou, že by rodič neměl OČERŇOVAT

Ano, a proto o ní hned pod svým následujícím článkem napsal, cituji: "že je duševně nemocná nebo velmi pokřivená, pravděpodobně i v důsledku svého dětství prožitého z části bez otce."

Přiznám se, že

ten bod tři mě děsí. Dítě žijící pod trvalým dozorem úřadů, které je "musí sledovat a na rodiče působit". 

Ano, sociální odbory určitě mají svoji důležitou úlohu. Nicméně tou snad není průběžné dozorování všech neúplných rodin. Tuhle kuratelu nepřeji ani těm dětem, kterých se to týká... a vlastně ani nám ostatním, co to zřejmě z našich daní máme zaplatit.

Re: Přiznám se, že

a co chcete? Aby vás nikdo nekontroloval a nechal rozvinout synrom zavrženého rodiče? Při střídavé stačí sociálce jen sbírat informace ze školy nebo školky, říct učitelkám, aby zavolaly, kdyby se jim něco nezdálo. Je to snadné

co věta to perla

Hned v otázce věku dítěte."Předpokládám, že do té doby oba rodiče stejnou nebo podobnou měrou na výchově a péči podílejí."Oním období"do té doby"se myslí  nepochybně ona doba kdy už mezi rodiči vzrůstalo napětí které vedlo k rozvodu, dlouhé rozvodové řízení,dohadováním se o dítě.Kolik? 2-3 roky?Během kterých dítě vnímalo svého "tatínka" co se zjeví jen čas od času,hádá se s maminku,křičí na ní,a když odejde tak maminka když dítě drží, tak pláče?Který dětský pscholog by se pod takovou měru výchovy podepsal?

Dále pak"Střídání školky podle mého názoru dítěti nevadí.Přináší pouze překonatelné organizační problémy rodičům."Už někdy kolem 4-5roku si dítě vytváří vzorce svého budoucího sociálního chování a to pobytem ve školce mezi sobě rovnými.Spousta dětí odeřve už než si na tu školku a ne-maminku zvyknou,a poznají že vedle sebe mají kamarády se kterými mohou kooperovat nebo soupeřit.Jak ponesou stav když je "tatínek" strčí do pytle a vysype do jiné skupiny v jiné školce ani nechci domýšlet